3. Vy, jenž trudné ňádra otvíráte

Vy, jenž trudné ňádra otvíráte

Volněj, bratří, v chrámě přírody;

Vy, jenž hojných zlostí zárody

Ke své škodě v světě potíráte;

Vy, jenž dny a noci provzdycháte,

Želejíce lásky neshody;

Aneb odkopnuvše mrzké návody,

Onu velkou ztrátu semnou lkáte!

Čisté duše! s losy nezbednými

Jimžto v zmatku tuto válčiti,

K břehu kroky pospěšte rychlými.

Zde je pevná loď a silné veslo;

Kdož by nechtěl v kraj ten plaviti?

Ideál a krása! naše heslo.