3. Welká Praha

Gen wšak do rayonu Welké Prahy

wnikla naše Tatra hlaub a wíc,

děs nás gal, krew stydne, bledne líc...

Běda! Upadli gsme mezi vrahy...

Šipkau letí mimo Ďáblic prahy,

Kostomlaty maudře mígegíc.

W tom wšak: „Hostiwař!“ nám zařwe wstříc

gakýs wausáč s ukrutnými tahy...

Samé Hrdlořezy gen a Práče

wida wůkol, wolám: „Krč se! Krč!“,

na šoféra, který skoro pláče...

Kbely, Kyge kolem hlaw nám fičí...

A gá mumlám: „Tatro! Leť a vrč!

Čechowé gsau národ holubičí...“