30. IX. 1938

Rodná má země,

kroniko reků,

nad tebou bouří

oblaka věků.

Miluji tebe

pro krásy tvoje,

pro světlou víru,

odolnost, boje,

přece však nejvíc

pro utrpení,

kterému v světě

rovného není.

Zradili tebe,

nebohá vlasti,

obětovaná

oltáři strasti,

abys, žel, byla

rozkouskována,

aby tě sklála

potupná rána.

Přes to vše lid tvůj

věří své síle,

nikdy se nevzdá

svobody cíle,

cizáků hesly

nechce být mámen,

spásu chce najít

v sobě jen! Amen.