30. Mnoho růží roste v žití,

Mnoho růží roste v žití,

Z nichžto těší mnohé vnada nás;

Útěcha z přátelství vyšší svítí,

Zní-li nám spásonosný jeho hlas.

Tebe, druhu! nebe vyvolilo,

By’s se přítelem mým drahým stal;

Proč by srdce mé se netěšilo

Na den, jenž Ti a mně život dal?

Kéž by Tebe štěstí vyvolilo

Již teď za miláčka svého zde;

A Tě blaho v čelo políbilo,

Aby’s šťastně prošel žití své!

Kéž by anděl přátelství Tvé témě

Věnčil mírem lásky oslonou,

By’s co vyšší občan matky země

V blaženosti trávil chvíli svou.