30. Právem se lid od přírody učí,

Právem se lid od přírody učí,

Moudrosti to božská mistryně,

Jenž co mátě v světa cizině

Ducha béře k chovu do náručí.

Ve přírodě moudrosti strom pučí,

V ní se leskne pravdy svatyně,

Proudy bláhy jako v bystřině

Od ní k lidstvu tokem valným hlučí.

Takto svět ten převeškeren hlásá.

Leč zda celým z toho právem jásá?

Příroda stín Božího jest roucha.

Z oděvuliž plyne lidstvu spása?

Moudrý člověk na řeč Boží slouchá,

Tou se jenom kojí duše toucha.