30. Život svůj jsem obětoval

Život svůj jsem obětoval

Vládkyni své překrásné,

Plápol v prsou pro ni choval,

Mníc, že věčně nezhasne.

A však zvadla lásky růže –

S ní mi kvítek v srdci zvad';

Slzí déšť již nepomůže...

Jakžby neměl umírat?

Lásky zář jej nezahřívá –

Zimní noc je v prsou mých;

Zpomínky mně hvězda kývá,

Neztaje však s něho sníh.

Zář mých zraků olověná,

Na mých rtech je trpký smích;

Neb se jako lehká pěna

Rozpad' hrad nadějí mých!