300.000

By Josef František Karas

Za tři sta tisíc lze koupiti leckterou ves,

uhli jsme včera a uhneme zítra.

U strážných ohňů jsem vojáků málo zřel dnes,

jsou chladny noci a jitra...

Pod mezí bodláčí skrčené, slezský to lid,

kdo přešel kolem, jej hůlečkou šlehne.

Z kalichu hořkosti dávno už zvykli jsme pít,

den ze dne hořčí že? Nikým to nehne...

Krev v cévách zemdlela, zřítelnic pohasl jas,

z Těšína zahoukl příšerný sýček.

Z Bludovic, z Ostravy v pozdrav mu houkají ráz,

nám slzy padají ztuhlých z pod víček.

Ej, marno volat už, marný je každičký hles,

jsou stráže, o něž se nedbá a nedbá...

Za tři sta tisíc lze koupiti leckterou ves...

Nebesy pohne kdy nářek či kletba?