31 Na Tebe čekám, Tobě předurčená

Na Tebe čekám, Tobě předurčená

jak mladá dívka, neznající bludu,

tak plna bázně, oddanosti, studu,

Tvá nevěsta a pokorná Tvá žena.

Má snivá duše, váza drahocenná,

a srdce, housle, na němž písně hudu,

tak věrně čekat věčně na Tě budu,

v snech čárných ždát Tě tklivě roztoužená.

Jsou mezi námi modré dálky moří,

nad nimi slunce, zlatý topas, hoří,

a hvězdný vesmír sametově svítí.

Tam na břehu jak Hero čekám na Tě,

svůj vlas si smáčím v moři, v žhavém zlatě,

a hvězdy vplétám v písně jako kvítí.