31. Výjevy Boha.

Po skláněném Bůh se vlaje klase,

V červa rouchu skvěje zářivém;

Ve vichru on letí bouřlivém,

Země jeho perutí se třase.

Tam, kde světy na obložní kráse,

Co komáři v slunci palčivém,

V jeho blesku hrají ohnivém,

Stan si rozpial v nevýměrném páse.

Zjevily se vlasy hrozné hvězdy,

S ní on v nekonečném létání

V prostor věčný svoje činí sjezdy.

A k nám nyní strašnou bouři věje,

Zas ji od nás rychle zahání –

A tam v ranní krůpěji se skvěje.