32. Letí holubinka

Letí holubinka

v sladkém radování,

divence mé nese

vroucí děkování.

Nese jí dvě růže

ze srdečka mého,

aby milovala

také vzdáleného.

Není holubinka,

jest to duše moje,

divence mé nese

všecky květy svoje.

S nimi květy její

chce zas s sebou vzíti,

aby spolu mohly

po vše časy býti.