32. Milujme se nevinně a hrajme,
By Jan Kollár
Milujme se nevinně a hrajme,
Ciťme vroucné lásky oblahu,
Ale tuto slast a přísahu
Kochanko! jen ve svých ňádřích tajme;
Světa s jeho jazyky se hajme
Pelníce tak Milka výstrahu,
Tu má pravá láska povahu,
Nechlubí se, když dvě duše zajme:
Jen ta jiným vítězství své hlásá,
Jejíž matka bývá fiflenství,
Vášeň aneb podzimková krása;
My dva samým zpěvcům těmto v hájku
Svěřme naše štastné tajenství,
Tiť nás jistě neuvedou v bájku.