32. Milujme se nevinně a hrajme,

By Jan Kollár

Milujme se nevinně a hrajme,

Ciťme vroucné lásky oblahu,

Ale tuto slast a přísahu

Kochanko! jen ve svých ňádřích tajme;

Světa s jeho jazyky se hajme

Pelníce tak Milka výstrahu,

Tu má pravá láska povahu,

Nechlubí se, když dvě duše zajme:

Jen ta jiným vítězství své hlásá,

Jejíž matka bývá fiflenství,

Vášeň aneb podzimková krása;

My dva samým zpěvcům těmto v hájku

Svěřme naše štastné tajenství,

Tiť nás jistě neuvedou v bájku.