32. Na známého.

Proč pak zamyšlený chodíš?

S židem soukromí se vodíš?

Tovaryšů svých se chráníš,

Smutně do koutku se straníš?

Příčina jest tvého žraní,

Aspoň podlé mého zdání:

Že ten veselost svou tratí,

Kdo již z posledního mlátí.