32. Panna.

By František Matouš Klácel

Králevična služkám věrným praví:

Hleďte, ať se tělo mé oslaví

Vším, co ozdobného svět podá,

Co v rostlinstvu nádherně se skvěje,

Poklad, jejž v svém lůnu země kreje,

Sneste, ním povyš se krása má.

Králevična káže v krátkem času:

Nechci panny žádnou víc okrasu,

Síly muže sama šperk jsem já.