323. Bratře, tobě nechci zamlučeti

Bratře, tobě nechci zamlučeti

V důvěrné to sardce prostotě,

Že já mnoho sem už v životě

Pro svůj národ musel vyterpěti;

Nechci však to nosit na paměti,

Ani láti zlostné holotě,

Aniž lituji v té trampotě

Najkrásnější věk můj strávivšeti?

Životy dva dej mi, sardce volí

Oba za Sláviu složiti,

Ale jedna věc mne velmi bolí:

Že sme hlas jen v poušti volající,

Že to lid náš nezná cítiti,

Zotročilý jsa a nedbající.