33. (Na den sv. Josefa.)

Den patrona Tvého zvem

prvním nova jara dnem;

v čas ten s nebeského stánku

slétá na zem mladá vesna;

a co dlelo v zimním spánku,

dechem lásky budí ze sna:

zeleň trávy, pestré kvítí,

tokův šum a zpěvy lesů,

aby pozemčanův žití

k novému se hnulo plesu. –

Nuže nech v té jarní době,

drahý otče, také Tobě

život nový vyspěje

v pěknou zeleň naděje.

Nechať ku květům radostí

vonný dech se míru hostí,

a tok Tvého života

sladkou hudbou klokotá.

Bůh, jenž všecko ví a tuší,

ví též, co mou hýbe duší:

on zajisté mému přání

udělí své požehnání.