33. Smutek.

Prýští se studánka pod javorem,

Vlnky valí s veselým hovorem,

Po palouce vine volný tok;

Mezi kvítím přes potočnik plyne,

Ženci zpocenému libě kyne,

Vlaží vyprahlého blahý mok;

Ale již na tebe mlynář číhá,

Struhou, splavem, zástavkou tě stíhá,

Ach potůčku, v jarmu jsi otrok.

Jak za mlýnem dále, dále plyneš,

Žížnivému více již nekyneš,

Kalnějši, mutnější každý krok.