33. Všecko, co jen koli nahromadil

Všecko, co jen koli nahromadil

Zlého na náš národ svobodný,

Buď čas, aneb osud nehodný,

Buďže soused, neb syn, jenž ho zradil;

Tatar, Maďar a ten, který zhladil

Půl sám z něho Němec podvodný;

Všecko toto Milek lahodný

V této jedné hojně vynahradil;

A že není divem, na kterýby

I řeč cizí měla patřiti,

Nejsou její, ale naše chyby;

Totižto, že Slovan skoupozvuký

Nezná, jako jiní, troubiti

S každou věcí lermo hned a hluky.