34. Česká řeč.

Proudy harmonie, České zvuky,

Rozkoše mé, srdce květiny;

Slavných předků ducha plodiny,

Krásných růží mladobujné puky.

Meče vrahům, střelovržné luky,

Vroucí lásky zlaté chyžiny;

Čisté přírody vy rostliny,

Jemné, silné – vanot – moře huky.

Průhledné vy, hravoskvělé, jasné,

Z moře citů perly vyplulé,

Krašší nade všecky jiné krásné!

Slavíte vy národ pro své krásy,

Jako po obloze proslulé

Boha slaví hvězd a luny řásy.