34. Kdybych poklad chovala
By Josef Uhlíř
Kdybych poklad chovala
ze zlata samého,
dnes bych Ti jej podala
darem vázaného.
Dám však, co mám jediné:
poklad dražší, nehynoucí,
srdce moje, citem vroucí,
poklad lásky dětinné.
Však už dřív Ti patřil z celka;
vždyť ty bohulibé city
do srdce mi Tebou vryty,
Tys jich drahá pěstitelka.
Za to Bůh Ti požehnej;
a nech jakékoli přání
v Tvé se milé duši schrání,
všecko Pánbůh vykonej.