34. Kdybych poklad chovala

By Josef Uhlíř

Kdybych poklad chovala

ze zlata samého,

dnes bych Ti jej podala

darem vázaného.

Dám však, co mám jediné:

poklad dražší, nehynoucí,

srdce moje, citem vroucí,

poklad lásky dětinné.

Však už dřív Ti patřil z celka;

vždyť ty bohulibé city

do srdce mi Tebou vryty,

Tys jich drahá pěstitelka.

Za to Bůh Ti požehnej;

a nech jakékoli přání

v Tvé se milé duši schrání,

všecko Pánbůh vykonej.