34. Ober sobě druhdy závěť tichou

Ober sobě druhdy závěť tichou

K oddechnutí od zlých vichorů,

A tam přičiň sobě závoru,

Před radou bys jist byl světa lichou.

Takto vládna mocně nad ulichou,

S marným světem buda v odporu,

Z posvátného s Bohem hovoru

Pro duše važ sílu živodychou.

Violka-liž, růže, lílije

O soukromém tichu nežije?

Na horách-liž nevrou hromův hněvy?

V tichu nočním nebe divy jeví.

V hluku lidé pro nebe jsou hluši,

O samotě Pán jen mluví k duši.