34. Vy pstré louky, a vy hustým nízká

By Jan Kollár

Vy pstré louky, a vy hustým nízká

Křovím lemovaná oudolí,

Vpleťte krásy ve své okolí,

Které na vás oko její blýská;

Potok jasna, barvy nechať získá

Květ a zrůstu hrdé topolí,

I pták sladčeji ať hlaholí,

Pastýř a žnec radostněji výská;

Větry vějte voňavěji lesem,

Zmnožte hry svých duchů jeskyně,

Pahrbkové poskakujte plesem;

Nebo obraz takového rámu

Jak sám jest, a jaká bohyně

Takového zasloužila chrámu.