34. Vy pstré louky, a vy hustým nízká
By Jan Kollár
Vy pstré louky, a vy hustým nízká
Křovím lemovaná oudolí,
Vpleťte krásy ve své okolí,
Které na vás oko její blýská;
Potok jasna, barvy nechať získá
Květ a zrůstu hrdé topolí,
I pták sladčeji ať hlaholí,
Pastýř a žnec radostněji výská;
Větry vějte voňavěji lesem,
Zmnožte hry svých duchů jeskyně,
Pahrbkové poskakujte plesem;
Nebo obraz takového rámu
Jak sám jest, a jaká bohyně
Takového zasloužila chrámu.