34. Žel že sudbou přán mi není

Žel že sudbou přán mi není

Ještě jen ti: „s Bohem“ dát,

A po vroucím políbení

V šírý svět se navždy brát.

Rty mé zbledly – zbledly líce,

Neb mi zvadnul mládí květ –

Nic mě nepotěší více,

Smál jsem se již naposled! –