35. Kdybych byl větší, tož bych Tobě

Kdybych byl větší, tož bych Tobě

děl řečí pěknozvukou,

jak ku slavnostní dnešní době

Tvých dítek srdce tlukou.

Však Ty znáš naši lásku vřelou,

i srdce, co ji hostí,

a přijmeš řeč, byť neumělou,

s obvyklou laskavostí.

I dobrý Otec na nebesku

zná citů našich plání,

a prostá nádhery i lesku

vyslechne dítek přání.

On Tobě mocným lásky retem

otevře darův zdroje,

a libě dchnoucích růží květem

okrášlí žití Tvoje.

On za Tvoji k nám lásku vroucí

a za mateřské ctnosti

dá odměnu Ti nehynoucí

jak zde, tak na věčnosti.