35 Své srdce slyším pokojně tak tlouci –

Své srdce slyším pokojně tak tlouci –

má duše k Tobě jde jak smavé robě,

je plna oddanosti, víry vroucí,

ta láska něžná, kterou chovám k Tobě.

Jsou lidé zlí a nenávist je žhoucí,

snad zaplaví nás v závisti a zlobě –

má ústa smavá, k polibku Tě zvoucí,

jen děkovat Ti budou v každé době.

Jak bude dál, co budoucnost nám zjeví?

Zda noc mne čeká u bran nebes ráje

tak hluboká a temná? Duše neví.

A skončí báje, zhasnou světla hvězdná,

mé srdce ztichne? Zrak můj v tichu bezdna

jen děkovat Ti bude, zhasínaje.