35. Svíce života.

Svítí světlo všeho míra

Celou jeho osnovou,

Život blahý rozprostírá

V jámu jeho hrobovou.

Znáš tu svíci přetajemnou?

Ó skloň před ní duši temnou!

Jest to Pán náš, lidstva láska,

Jenž dal slastí k nám se hnouť.

Když nám ducha jala vráska,

A hrad se nám počal souť,

Tenkrát přibyl ten náš spásce

A nás spasil ve své lásce.

Svět ten šírý poustka holá

Bylby jenom bez Christa,

Ráj by byl jen trudná zmola,

Život cesta nejistá.

Přibyl s hůry a led stájel,

Pustý svět ten divem zmájel.

Bez něho bych šámal v noci,

O lásce bych nevěděl,

Bez té jeho bez pomoci

Bych v ten svět se zahleděl.

Přibyl, zbavil hruď zlých kouzel,

By zlý duch nás neobouzel.

O má duše, po hodnosti

Tuto Páně lásku ceň,

Vláhy v olej a vše kosti

Proměň v jednu pochodeň,

A vše zapal k žertvě stálé

K věčné chvále Christa krále.

Proměň všechny těla žíly

V úvary a okovy,

A k nim připoj ducha síly

A vše mysli osnovy;

Jedno vpiš si do všech listů,

Že chceš vždy býť věren Christu.