35. Výrok živlů.

By Jan Slavomír Tomíček

Větrové, vám svěřím zdychy moje,

Z uhlů světa ke mně bouřící;

A vám, vody, k nebi šumící,

Tyto slzné oka mého zdroje.

Ty pak, země, přijmi v lůno svoje

Srdce mého tluky hlučící;

Ohni ducha žáry hořící

Zaval ve své nejlítější znoje.

Pak mluv slzo vodám, tluku zemi,

Vzdychy větrům, ohni žárové,

Živlové by řvali vzteky všemi:

Ten že potvora jest horší pekla,

Koho za tu řeč jmou stydové,

Co z úst matky přírody mu tekla.