356. Tři dny smutné dávno tiše světím

Tři dny smutné dávno tiše světím

S pláčem, s postem roku každého,

Předně, patnáctý den Svatého

Víta v Červnu, značný Serbska vzetím;

Druhý, v kterém k Bílé Hoře letím

v selzách, jest den Října osmého,

Desátý pak téhož samého

Měsíce mi Svátkem smutku třetím:

Totiž ten den, v němžto poraněný

Padna z koně na zem zatoužil

„Konec Polsku!“ Kosciuško ctěný;

K počtu těchto třech dnů černošatých,

Nyní se mi čtvertý přidružil:

Odchod Její odsud na Všech Svatých.