36. Šlechtic jest, kdož mužně lidem slouží,

Šlechtic jest, kdož mužně lidem slouží,

Jenžto marně v skvostech neklímá,

Leč se s láskou chudých ujímá,

A tam spěchá, kde se blížní souží.

On jak rytíř bez bázně se hrouží

Tam, kde peklo hrůzou zahřímá,

Mysl jeho jest vždy upřímá,

Umříť za lid – to čest, po níž touží.

To jest šlechtic, vyšší všeho rydu,

To jest pravý květný výstřel lidu,

Meče jeho nepoznala rez.

Šlechtic taký – každý pravý kněz,

Jeho duše k lidem láskou hoří,

On se Bohu službou lidstva koří.