37. Jedna máti.

Na Dunaje, Volhy, bezslunečné

Dviny a těch břehách Vltavy

Slávy stojí palác leskavý,

A ty pyšně šumí proudy řéčné.

A ty hory v kraje plynou věčné

Zírat šíré země oslavy;

Luka, háje vedou zábavy

Se písněmi čilé, tichořečné.

Pozorlivá klade jemné zvuky

V tajné svoje lůno ozvěna,

Všecky plesy, vše ty tiché muky.

A to slunko v mráček bílý sladká

Zlatem píše slova zmilená:

Dítky jedny – slavná jedna matka.