37. Odstup, klamná obraznosti!

Odstup, klamná obraznosti!

Nestav hradů spanilých,

By je ruka skutečnosti

Boříc ze mne měla smích.

Odměnou kolchické plavby

Dáváš vábnou budoucnost,

Z dáli kynou slavné stavby,

Přes propast k nim kleneš most.

Kvapím přeseň – srdce hárá –

„Zde jsem!“ plesám, „zde můj cíl!“

Kmitem zmizí vše co pára,

Vidím, že jsem marně snil!