37. Sladké poupě tmavooké,

Sladké poupě tmavooké,

není tě tu, není,

a já tobě řekou pošlu

srdce pozdravení.

„Oj, ty řeko bystrotoká,

oj, vy šumné vlny,

zvučným stříbrem dívce neste

pozdrav touhyplný.“

Sladké poupě tmavooké,

není tě tu, není,

a já tobě vánkem pošlu

duše políbení.

„Oj, ty vánku, vonný vánku,

duj, kam děvče spělo,

zlíbej rty jí malinové

a to bílé čelo.“