37. Žehnám vás, již lásky kraje zlaté,

Žehnám vás, již lásky kraje zlaté,

Hory, břehy, pole květnatá,

I vás, chrámu toho bůžata,

V němžto jsem ji spatřil prvníkráte;

I vy hájky ať se dobře máte,

Houště, kře a věštná doupata,

Kvělte s ní vy zřídla mechatá,

Lkejte s ní vy stromů dechy svaté!

Žehnám i vás stíny cest mých tejné,

I vás louky, po nichž chodily

Vstříc mi její nožky květosejné;

Chraňte klénot stráži vaší svěřen,

Dokud cýl ten, co nám složily,

Buď zde, buď tam, losy nevyměřen.