371. Nepřebrané jest a nenabažné

Nepřebrané jest a nenabažné

Štěstí to, nimž láska chlácholí,

Hle já paběrkuji na roli

Posud její minulosti blažné;

Hned mne těší onno Sálovlažné

V mysli obnovené údolí,

Hned hry, kratochvíle, neboli

Rozmluvy a práce naše snažné;

Stokráte sem prošel už to pole

A vždy list neb kvítek nacházím,

Nimiž hojím přítomnosti bole;

Pro ten dlouhý krátké slasti zbyvek

Málo chybí, že už nesázím

Rozpomínku v lásce nad uživek.