376. Dokud moje dny věk nedospělý

Dokud moje dny věk nedospělý

Kytkami, a věnci opletal,

Jako ráj mi život prokvětal,

Země se mi smála i svět celý;

Ale teď, když Milek láskostřelý

Všecku zbroj svou na mne vymetal,

A čas mladosti se rozletal,

Stojím jako Vulkán vyhořelý:

V kterém plamen zhasnuv jenom pruhy

Nechal, požáry a požehy,

A však i zde plaťme pravdě dluhy;

Láska ta, co sardce moje mučí,

Dává v těžkostech i odlehy,

A sám kříž mne objímati učí.