38. Omladnutí.

By Jan Slavomír Tomíček

Na vlast mou den květorouchý padne,

Vanou plesy – vlny na moři;

Ze dvou světů již se utvoří

Duše mladá – kouzlo duše vnadné.

Žive, žive, jarem zase mladne

Od Šumavy k Altaj-pohoří;

Sílou světopojnou zahoří

Jarobujné srdce její ladné.

Hory zvučí, kloní se jí háje,

Vroucích duchů na ní větřík ván,

Kolem proudí lásky okeán.

Tobě, tobě i mé srdce plaje,

Tvůj i já, tvé dítě, srdce zdrávo,

Tobě bije drahá moje Slávo!