38. Ozvětež se nářkem hory, doly,

Ozvětež se nářkem hory, doly,

Zavzni žel můj šíře široce,

Ode Reynu až tam k zátoce,

Kterou Dunaj dělí na dvě poly;

Ode Tater kvěl ho onen holý

Chlumec, Čechů statných původce;

Moře, ostrov zalkej hluboce,

Na nichž láska měla chrámy, školy.

Z krajů, v kterých lásky zmizly práva,

Beř se k pouštěm oněch divochů,

Kde víc srdce řídí, nežli hlava.

Pouč mladých, kteří ještě posud

Beze strasti žili, jinochů:

Že je lásky mnohem větší osud.