38 Svou SapfÓ nazval jsi mne – pyšné jméno!

Svou SapfÓ nazval jsi mne – pyšné jméno!

Ó, básnířkou jsi byla proslavenou,

Ty nad vše světem zbožňovaná ženo,

a slavobránu věky Tobě klenou.

Jsem družkou Tvou, má lyra je mé věno,

jak Tvoje zvučí láskou roztouženou,

jí vše kol jásá sladce rozechvěno

a v píseň splývá mnohohlasou, cennou.

Ty slavná družko má – Tvé nechci slávy,

jí nedosáhnu, nad tím duše nelká –

však přec jsem jak Ty nesmrtelná, velká

svou láskou, jež mi krásný pomník staví

tam ve věčnosti posvátného stanu –

tam jednou z mrtvých probudím se, vstanu!