383. Všecky za mnou neřesti se vlekou

Všecky za mnou neřesti se vlekou

Jako chlapci za pstrým motýlem,

Nejen Milek v rouchu nemilém,

Vlast i národ trápí duši měkou;

Od cizinců nad to dlouhověkou

Křivdu snáším v sardci zmužilém,

I jáť sem Hus, jen s tím rozdílem,

Že mne Němci deset let už pekou!

A však nedbám, mučte, palte, pecte;

Jenom popel můj ne do Rénu,

Ale raděj do Dunaje vmecte!

Aby s řekou až tam rozpovodnil

K Serbů se a Rusů plemenu,

A zem slavskou k rozkvetnutí zplodnil.