39. Kráska moje.

By František Sušil

Chovám v srdci vřelou lásku,

Neb mám tajně sličnou krásku,

Za ní chodím každý den,

O ní v noci mívám sen.

Když mé ňádro hoře zbodá,

Když zlá vášeň duši hlodá,

Chodívám k ní v povzdechu

A vždy najdu potěchu.

Kdož ta kráska? kde má sídlo?

Odkuď čerpá potěch židlo?

Kráska ta, má lahoda,

To jest Boží příroda.