39. Takto rok jsem začal veršovati,

Takto rok jsem začal veršovati,

Proč bych letos němou rybou byl?

Neníť se tomu obdivovati,

Neboť z Hypokreny jsem nepil.

Však kdo u nás Hypokrenu hledá,

Nechtě ze pramenů jiných pít,

Toho brzo smrt uchvátí bledá,

Krutou musí ten žízní zajít.

Český básníř pívečka užívá,

Zbaven ducha vzbuzujících vod,

Protož čtenář z jeho básní zívá,

Pro spánek jsouť ony jemu vhod.

Tedy budu přání veršem psáti,

Abych Ti uspořil opium,

Budeš-li jen po nich hezky spáti,

Budeť mi jako v Elysium.

Přání ještě v péře; a již dřímáš?

Toť své přání krátce odbudu:

„Kéž se jenom se štěstím objímáš,

Kéž Tě minou rány osudu!“