4. Chtěl jsem pěti králů Českých trůny,

Chtěl jsem pěti králů Českých trůny,

Bratrů příchod, Vlastu s Libuší;

Chtěl bič boží, kterak do kuší

Střely klásti svoje učil Huny.

Tatry zlaté, Tokaj, ticho luny,

Prst se tytýž hráti pokouší;

Ale klamné vždycky do uší

Mína jen a Mína znějí struny.

Slohem prostým bájky, kvety, říše,

Psát se jmu, než pero svévolné

Tahy jiné, jiné ruka píše.

Ani řeč má s vůlí kráčet neví,

A co v spolku lidí nevolné

Srdce kryje, kvapný jazyk jeví.