4. Odvanuly sny mé zlaté,

By Jan Evangelista Nečas

Odvanuly sny mé zlaté,

s nimi žert a smích,

v mrazu, v zimě zmizely mně

v modrých nebesích.

Sám tu stojím opuštěný

v neveselých dnech,

v bol se hroužím, myslím, toužím

po svých sladkých snech.

Ó jen křídla poesie!

Pomohu si sám:

za sny svými mladickými

v ráj se podívám!