40. Pakli nové rady nebe nedá,

Pakli nové rady nebe nedá,

Zoufám lásce věrné k posměchu,

Kdo dal bolest, béře outěchu;

Tužba žije, po naději běda!

Brzo skryla den můj bouře šedá,

Na půl cestě stojím bez dechu

Jako od Charybdy pelechu

Plavec v propasť kruté Scylly bředa.

Komu přál, teď tomu osud žehře,

Zmizlo krátké štěstí divadlo,

Ach jak lépe zemřít bylo ve hře;

Dobrou noc! mně slunce zapadlo:

Zefyrečky aspoň vy když zblednu,

Neste popel můj tam v urnu jednu.