41. Hrad.

By František Sušil

Mračna, co jsou ve vzduchu,

Chtěla míti odtuchu,

Zamyslela stavěť hrad

A v něm skupiť divů sklad.

Pracovala s námahou,

Dělala vše s odvahou,

Až pak celou osnovu

Měla šťastně hotovu.

Leč hrad v mračen oboru

Nelíbil se vichoru,

Mocně se naň obořil,

Aby jim ho rozbořil.

Tedy počal hrozný lom,

Šlehal blesk a třískal hrom,

Nádherný hrad rozplanul,

A pak na prach rozvanul.