41. Valašská.

Pod lipou tu podlé chrámu

Vzdělaného stojím z borů.

Nad sebou zřím čisté nebe,

Kolkolem pak samou horu.

Pod nebem už prozpěvují

Časnější, než já jsem, ptáci,

Po horách pak co mravenci

Lezou lidé za svou prací.

Jděte s Bohem, milé děti,

V parno, déšť i nepohodlí:

Víte, že ten nemře hlady,

Kdo se činí, a se modlí.

Pro Ježíše prosíc, snadno

Hnete Otcem, ne však hlinou,

Proto ať též s bodrých lící

Potůčkové potu řinou.

Tak jen my zde chléb jíst budem,

A vždy budem nebohatí.

Nechť. Vždyť ne, co vyděláme,

Než co jsme, to více platí.

Tak i já chci, každou jiskru

Svého žití trávě v práci,

Být, čím jsem, a mnít se v chýži

Bohatším než ve paláci.