42. Nedbání.

Polib dívku Lady mnohem krašší,

Slíbej citem srdce vřelého;

Tu rce luna s nebe jasného:

Neceluj tu krásu země vaší!

Polib, slíbej krásu země naší

Citem vroucím srdce vřelého;

Opět luna s nebe jasného:

Nelíbej, toť slunce země vaší!

Již se chýlí ústa líbati,

Již se rtové, luno, k ústům chvějí –

„Splaneš, políbíš-li ústa její!“

Splanu, splanu, cíl to mého bytu,

Dávnotě již toužím plésati

V onom světě – sluncem vřelých citů.