42. Víš, co výrok věčné pravdy praví?

Víš, co výrok věčné pravdy praví?

Ňádro lidské jestiť Boží chrám,

Jejžto sobě Svrchovaný sám

Ku své slávě, k lidské spáse staví.

Tam On svátek milosti své slaví,

Kdež se výhost dává světa hrám;

Leč kde vládne neposvátný krám,

Tu hruď Pán své lásky darů zbaví.

Bez obětě však jest chrám jen půle;

Oběť sobě co půl nutnou pojí.

Jakou tedy tvůj duch oběť strojí?

Dej jak Abel Bohu oběť vůle:

Jen dar srdce mil jest nebes králi,

Oběť tu jen oheň s nebe spálí.