42. Znatel lidů.

Ty svatoušku, ty čítáš poklesky,

Sbíráš po ulici třesky plesky,

Mníš pak, že člověka dobře znáš.

Milý brachu, nač se v trusu rypat,

Suché šupky jen po těle štípat,

An výhled na ryzé jádro máš.

Však co naplat, an ty krátkozraký!

Ne na venku, v tobě jsou ty mraky,

Ty ze sebe obraz vypřádáš.