425. Matka má a cesty tovaryška

Matka má a cesty tovaryška

Teď mi laskavou svou pravicí

Ukázala obraz visící

V této síni, pod nimž byla knížka;

Zanášel se cele na Františka

Tváří, korunou i berlicí,

Ač jej, krásu barev hájící,

Kryla tenká závojová mřížka:

Titul knihy mne v tom zdání sílil,

Slovník Stulliho to slavského,

Na nějž mocnář ten svou štědrost vylil;

V tom zpěv: „Bože zachovej nám krále

Františka co otce dobrého!“

Zpíván tu byl k jeho cti a chvále.