43. Cestu konám, měst a sylnic hluky

By Jan Kollár

Cestu konám, měst a sylnic hluky

Lásku dusým, Muzu zaháním,

Smíchem ve dne v nocy zehráním

(O žluč skoupá!) krotím srdce muky;

Sám býť nesmím, cyty ona, zvuky

Tato vnuká, co se odstraním,

Lesy panny mněje, makáním

Mínu hledám a jsou jedle, buky.

Tak je všecko ve mně v odporu:

Skrývám se sám, hledám i sám sebe,

Led jsou líce, tuk žil oheň střebe;

V duši hřímá, čelo klidem jasním,

Jiní na schvál, já jen na vzdoru,

Jiní v chyžkách a já cestou básním.