43. Cestu konám, měst a sylnic hluky
By Jan Kollár
Cestu konám, měst a sylnic hluky
Lásku dusým, Muzu zaháním,
Smíchem ve dne v nocy zehráním
(O žluč skoupá!) krotím srdce muky;
Sám býť nesmím, cyty ona, zvuky
Tato vnuká, co se odstraním,
Lesy panny mněje, makáním
Mínu hledám a jsou jedle, buky.
Tak je všecko ve mně v odporu:
Skrývám se sám, hledám i sám sebe,
Led jsou líce, tuk žil oheň střebe;
V duši hřímá, čelo klidem jasním,
Jiní na schvál, já jen na vzdoru,
Jiní v chyžkách a já cestou básním.